Vereda Ponta de São Lourenço

Vereda Ponta de São Lourenço

Vereda Ponta de São Lourenço není typická levada, ale jedná se o trek v nejsušším výběžku Madeiry s překrásnými výhledy na barevná skaliska padající strmě do oceánu. Pokud se neodvážíte na přechod z Pico Aireiro na Pico Ruivo, projděte si alespoň tuto trasu, která není tak náročná.

Ponta de São Lourenço je nejvýchodnější skalnatý výběžek ostrova, kam se dostanete po silnici ER109. Každé přilétající letadlo musí letět nad touto úzkou šíjí přecházející ve dva ostrůvky (Ilhéu da Cevada, nazývaný také Ilhéu dos Desembarcadouros, při odlivu někdy dostupný suchou nohou, a Ilhéu do Farol, na němž je maják). Je dosažitelný autem nebo autobusem č. 113 z Funchalu. Žel v Canico do Baixo zastávku nemá, jen nad horním Canico.  Nejjednodušší je si pronajmout taxi.

Půjdete cca 3 km a zase se musíte stejnou trasou vracet. A jako u Pica jednou nahoru a pak zase dolů, ale určitě to není tak náročné jako přechod na Pico Ruivo. Každopádně to chce neklouzavé boty. Počítejte 4-5 hod. Záleží, jak dlouho se budete zdržovat na vyhlídce nebo na odpočívadle u oázy. Trasa není příliš vhodná pro osoby, které mají potíže s kotníky a koleny. Ale kdykoli se můžete předčasně vrátit.
Tato krajina má úplně jiný ráz, než jste zatím na Madeiře viděli. Oproti většině území Madeiry neoplývá mys vlhkostí, protože výběžek není tak vysoký, aby zachycoval oblaka nad oceánem. V létě vypadá jako skalnatá polopoušť, která však poskytuje krásné výhledy na až 200m vysoké různobarevné tvary útesů padající kolmo do modrého Atlantického oceánu. V zimě zase připomínají krajinu Faerských ostrovů. Vegetaci zde tvoří jen nízké keře a traviny. Od roku 1982 je tato oblast chráněna. Téměř po celý rok je mys bičován silnými větry, proto je v jeho okolí vybudováno několik větrných elektráren.
Po příjemné turistické stezce vedoucí přímo po útesech lze dojít až na nejvýchodnější pěšky dosažitelné místo Madeiry – vyhlídku Ponta do Furado
s výhledy na skutečně nejvýchodnější bod Madeiry – ostrůvek Ilhéu do Farol s majákem. Ten byl uveden do provozu již v roce 1886. Tehdy měl jen petrolejové lampy. V roce 1956 byl maják elektrifikován. Nyní jsou zdrojem energie sluneční baterie. Maják je v péči portugalského vojenského námořnictva.

Od roku 2020 před posledním výstupem asi po 3 km v palmovém háji byl otevřen dlouhoočekávaný bar s malým občerstvením Casa do Sardinha, ale neručím za jeho stálé otevření, hlavně v zimě nebo za špatného počasí to není jisté! WC je za 1 Euro.
Takže určitě s sebou vezměte dostatek vody a větrovku proti větru a nezapomeňte se natřít opalovacím krémem. Není zde, kam se schovat do stínu ! Na parkovišti máte ještě možnost si vodu dokoupit v pojízdném stánku. Musíte tedy počítat s dalšími 3 km na zpáteční cestu, pokud nemáte koupený lístek na člun- viz níže. Od této oázy vede ještě na poslední vyhlídku strmý kopec nahoru cca 200m dlouhý Miradouro Ponta do Furado. Většina lidí to již neabsolvuje. Na tento úsek musíte mít opravdu neklouzavé boty, protože jde o strmý kopec s písčitým podložím. Pozor, nahoře chybí jištění.
Zhruba v ⅓ cesty je oblázková pláž, ke které se nechá sestoupit a odpočinout si.

Kdo si netroufá přesto na celou trasu je zde velice příjemná varianta spojit
trek s projížďkou vyhlídkovým člunem, který vás i s průvodcem vezme na prohlídkovou trasu kolem pobřeží až k nejstaršímu majáku na Madeiře, který je vystavěn na posledním ostrůvku. Pokud budete mít štěstí, můžete spatřit i vzácné tuleně středomořské. Zpět lze vystoupit pod oázou s barem a pěšky zdolat trasu zpět kolem parkoviště -Ponta de São Lourenço Parking do výchozího místa, kterým je hotel pro jachtaře Quinta do Lorde. Je vystaven v podobě vesničky. Zde si můžete zaparkovat auto, případně se v baru ještě občerstvit a odtud absolvujete příjemnou projížďku kolem celého souostroví za 30 Euro/osoba i s průvodcem. Je možné si také zaplatit jen jednosměrný či obousměrný transfer k oáze. Lodní transfer je nutné si předem objednat telefonicky či na místě, kde je kancelář !

I zde na malé hotelové pláži je možnost se vykoupat, bazén je však pro soukromé účely hostů zde ubytovaných.

My však raději popojedeme na druhou přírodní písčitou pláž na Madeiře .
Prainha do Caniçal s příjemným koupáním. Pláž s tmavým lávovým pískem je lemovaná tmavými sopečnými útesy a její délka je pouhých cca 70 m. Přímo nad pláží se zdvihá skalnatý kopec, na jehož vrcholu se nachází malá moderní kaple Nossa Senhora da Piedede s krásnou vyhlídkou.
Od ní se za jasných dnů otevírají pěkné výhledy na ostrovy Ilhas Desertas (Pouštní ostrovy). Musíte však počítat ještě s malým sestupem po chodníku cca 300 m dlouhém. Zde vás odmění opravdu příjemné koupání. Po půldenním výšlapu na São Lourenço je balzámem si odpočinout a občerstvit se v místní restauraci přímo u pláže. Zde jsme měli výbornou rybu: Budiao nebo Garoba. K dispozici jsou převlékárny, sprcha a pronájem slunečníků a lehátek. Cena za pronájem 5 € .

Po náročném dni si zajeďte na večeři do jedné z rybích restaurací v bývalém velrybářském městečku Caniçal- více viz Výlety: Canical.
Zde si pochutnáte na vždy čerstvých rybách či mořských plodech a za dobré ceny.

Terén na Ponta de São Lourenço: